Emoční inteligence – Jste emočně zralí?

Mnoho lidí v naší společnosti bylo vychováno v emočně chudém prostředí a postupem času se naučili své pocity potlačovat. Jiní zase naopak „vypínají“ vlastní pocity, jelikož se jim bojí otevřít. Neexistují totiž pouze příjemné pocity, ale také emoce, které pociťujeme jako bolestné.

Emoční inteligence vs. IQ – model ledovce

Důsledkem toho je, že spousta lidí se rozhodují jen na základě racionálního myšlení. Přitom každý z nás má dvojí myšlení, jedno logické a jedno na základě toho co cítí. Jejich vzájemný poměr je proměnlivý a kolísá na základě intenzity emocí, které na nás v daný okamžik působí. Jinými slovy emoce je vázána s myšlenkou a naopak myšlenka s emocí. IQ přispívá k faktorům úspěchu v životě pouze 20 % a 80% podléhá dalším vlivům. To je i důvod, proč spousta manažerů si v dnešní době dává záměrně velkou práci s tím, aby do svého každodenního rozhodování zapojili výsledky emoční inteligence.

Řada průzkumů dokládá, že společnosti, které pracují s konceptem emoční inteligence, jsou na trhu mnohem úspěšnější než firmy, které těmto schopnostem svých zaměstnanců nevěnují pozornost.

Vezměte si jen jako příklad jednu z nejúspěšnějších firem současnosti – společnost GOOGLE, která velmi dbá na používání EQ v přístupu svých manažerů. Na jednom z posledních tréninků emoční inteligence nám jeden účastník říkal, že za něj myslí spíše hlava než břicho. Jinými slovy tím chtěl říci, že své pocity doposud nevnímal příliš zřetelně a při rozhodování se řídil spíše svým rozumem.

Na našich trénincích často pracujeme se cvičením, při kterém se účastníci prezentují ostatním a podrobně líčí, co ve svém životě dokázali a na co jsou pyšní a co se jim příliš nevydařilo. Asi by vás překvapilo, kolik lidí má zpočátku s tímto cvičením problém. Mnozí ještě druhý den dodávají řadu detailů, na které prý při prezentaci zapomněli. Co je toho příčinou?

Emočně inteligentní jednání znamená postavit se čelem všem pocitům, a to jak kladným, tak těm nepříjemným a učit se s nimi patřičně nakládat. Emoční inteligence velmi úzce souvisí s tím, jak se dokážeme naladit na situace, do kterých se běžně dostáváme při kontaktu s druhými lidmi a zejména jakým způsobem si s nimi dokážeme poradit. Emoční inteligence ale není jen o vlastních pocitech, současně druhou velkou oblastí EQ je vnímání pocitů ostatních lidí, což běžně označujeme jako empatii.

Při čtení tohoto článku vás teď možná napadá, zda se pocity vůbec dají „naučit či natrénovat“?! Samozřejmě, že to lze. Všichni jsme dokonce schopni se svými pocity zacházet a tím pádem je můžeme posilovat či oslabovat, popřípadě potlačit přesně podle toho, jak si přejeme. Důkazem toho jsou emoční traumata a zejména to, že se jich dokážeme v průběhu života zbavit.

Emoční traumata, která jsme prožili v dětství, se mohou negativně promítnout do našeho současného života a je na nás, jestli je tam chceme nebo ne. Podívejme se na to na jednoduchém příkladu: Měli jste skvělý nápad, šli jste s ním za rodiči a ti vás nebrali vážně a nevěnovali vám žádnou pozornost.

Dnes jste v situaci obdobné, máte v hlavě dle vás vynikající myšlenku, která na první pohled vypadá neuvěřitelně, a chcete s ní jít za nadřízeným, co očekáváte? (tichá reflexe)

Ne zřídka člověk očekává, že ho druhý odmítne a že ho nebude brát vážně a respektovat. Je to na základě zkušenosti, kterou v dětství nabyl a většinou si tuto zkušenost nese celým svým životem.

Kdo a nebo co, vlastně vyvolává naše pocity? Mnoho lidí je přesvědčeno, že za své pocity nenesou žádnou nebo jen minimální zodpovědnost. Je to tím, že řadu našich každodenních aktivit přebírá naše podvědomí, aniž bychom museli jakýmkoliv způsobem zasahovat rozumem. Nedokážou proto popsat pocity a nálady, ve kterých se právě nacházejí. Často ani nechápou, když se jich dobrý kamarád nebo známý na rovinu zeptá, co vlastně skutečně cítí. To je důkazem toho, že se plně nedokážou zorientovat sami v sobě a jejich chování je často zmatečné, nevyrovnané a bez jakéhokoli cíle.

Pokud zůstanete izolováni od svých emocí, pokud vůbec nebudete vnímat, jak se v určité situaci cítíte, zdaleka nebudete schopni využít všechny své schopnosti a možnosti, které by vás mohli dovést k úspěchu. Každý člověk má k dispozici rozsáhlou výbavu emoční inteligence a tu také může využívat.

Existuje mnoho typů lidí, kteří se svými emocemi a pocity zacházejí všelijak. Někteří si v průběhu let stále více uzavírají přístup k vlastním pocitům, a to vědomě nebo nevědomě. Jiní zase se snaží mít pod kontrolou každou zkušenost, každou situaci a všechny své emoční reakce.

Další v mnoha životních situacích reagují ustrašeně a bojácně a nevyužívají celý svůj potenciál. Hlavní příčinou těchto jednání je strach. Strach je jednou ze základních emocí, od kterých se odvíjí spousta další mutací. Na štěstí ale není jedinou. V našem repertoáru máme nepřeberné množství emocí a pocitů, které nás ovlivňují. Všechny však vycházejí z 8 základních typů, z nichž jsou některé kladně a některé záporně orientovány. To, která z emocí je u nás preferována, která s námi právě „manipuluje“, za to jsme zodpovědní MY! Samozřejmě, že do jisté míry za to mohou zkušenosti z minulosti a výchova, ale nechme minulost být a odhodlejme se k tomu, že stojíme o emočně bohatou budoucnost. Je třeba získat zodpovědnost za vlastní pocity.

Emočně vyzrálý člověk si připouští celou škálu různých pocitů. Nedovolí ovšem každému pocitu, který ho přepadne a zkříží mu cestu, aby následně manipuloval jeho životem.